NN - v obchoďáku
Cesta utíkala rychle, pustila jsem rádio a s holkama zpívala Like a virgin od Madonny, což Severuse příliš nezajímalo. Radši konsternovaně zíral z okna.
Když jsme dorazili na místo nadšeně jsem vyskákali z auta. Ano opravdu všichni. Nadšení některých ale vyprchalo ve chvíli, kdy na ně dopadla tvrdá ruka pochopení.
"Tady jsou jenom … obchody." Vykoktal zděšeně Severus.
"Co bys čekal, vždyť je to obchodní dům." Jízlivě jsem se usmála a společně s holkama vykročila vstříc tomu ráji i když pro něj to bylo spíš peklo.
"No tak Vaness, vyzkoušej si je. Určitě ti budou slušet." Povzbuzovala mě Monica.
"Jo, my na tebe mezitím počkáme." Dodala Sandra.
"Severusi, pohlídej na chvíli holky, já si jen vyzkouším ty šaty." Prosila jsem ho a kývnutí přijala jak souhlas.
Kabinka byla docela stísněná, ale k tomu abych si sundala tričko a kalhoty nepotřebuju moc místa. Do šatů jsem se nasoukala snadno. Byly z dobrého materiálu. Červenou látku pokrývala černá síťovina na které byly vyšívané kytičky černou nití. Celé šaty vypadaly docela elegantně.
"Tak co Vaness, dobrý?" začala se zajímat Sandra.
"Myslím, že jsou pěkné." Odbyla jsem ji.
"Ukaž!" zvolala Monica a otevřela kabinku.
"Jo krásný!" zkonstatovaly obě.
"Co myslíte, pane Severusi." Zeptala se s obavami Sandra, Severus zvedl oči od věšáku se saky a podíval se na mě, chvíli mlčel a jen koukal.
"No já si ty šaty koupím, co říkáte holky?" vstoupila jsem do ticha, obě zajásaly a jen co jsem se zase převlékla táhly mě k pokladně. V dalších šesti obchodech si i Monica se Sandrou vybraly.
"Holky, já musím ještě do banky. Vyzvednout peníze."
"Vaness, já nechci." Zakňourala Sandra.
"Co kdybychom si sedly do nějaké kavárny a počkaly tam na tebe." Nabídla Monica řešení.
"No já nevím, mám vás hlídat."
"Tak nás pohlídá Severus." Dodala Monica. Podívala jsem se na něho, byl trochu zděšen, ale odhodlán.
"Dobře." Souhlasila jsem. Zavedla je do kavárny nejblíž bance, posadila a objednala tři limonády.
"Jestli se jim něco stane, udělám ti ze života peklo. Sykla jsem na něho při odchodu.
"A já myslel, že to už děláš." Odsekl. Na oplátku jsem ho propíchla pohledem.
Chodit do banky není zrovna můj koníček, takže komunikuju jenom s bankomatem. Naštěstí to bylo za ptminut za mnou. Peněženka o devět stovek bohatší. Vykračuju si to ke kavárně, ale ať koukám, jak koukám oni nikde. No to jsem se mohla myslet. Svěřit Severusovi děti, horší věc mě nemohla napadnout. Zoufale jsem začala pobíhat okolo. Byla jsem přece pryč jenom chvíli, nemůžou být daleko. U zmrzliny jsem je našla.
"Kam jste se mi to ztratily?" vyjela jsem na ně hned, jak jsem došla ke stánku.
"Šli jsme jenom na zmrzlinu." Začal Severus na obhajobu.
"To je od vás hezké, ale já říkala, aby jste zůstali v kavárně."
"Je to jenom zmrzlina." Obhajovala Monica.
"Ale já o vás měla strach! Tohle už mi víckrát nedělejte!" pokárala jem je.
"Nepůjdeme do kina?" změnila Sandra téma.
"ne nepůjdeme." Zamítla jsem dotaz. "Radši bych šla do parku na prolízky."
"Jasně." Zajásaly vesele.
Nebylo na co čekat. Popadla jsem volant a jela zpátky do mého milovaného města. V parku už se holky zabavily samy. Já se Severusem jsme se posadili na lavičku. Za chvíli přiběhla Sandra a měla ten svůj dospělý výraz, už teď jsem se bála.
"Severusi, můžeš Vanessu klidně obejmout, táta mi vysvětlil, že to dělali s mamkou taky. Já se nebudu dívat a navíc jsem už velká." Holčička se usmála a zase odběhla hrát si. Severus zcela překvapený za ní ještě chvíli koukal.
"No vidíš, její rodiče to dělali taky." Konstatovala jsem s úsměvem.
" A nakonec je z toho tohle."
"Severusi, ona mluvila o objímání a ne sexu." Dodala jsem. "No tak, ať je spokojená. Já se zlobit nebudu." Pobídla jsem ho, položil tedy ruku nesměle kolem mých ramen a já si sedla blíže k němu. Bylo to opravdu příjemné, po chvíli se mi chtělo spát.
"No nic holky, pojedeme."
Dcery jsem vrátila jejich rodičům. Domů jsme dojeli těsně před půl osmou.
"Myslím, že dneska vaříš ty."
"Jo máš pravdu, ráno jsme se tak domluvili." Konstatoval Severus.
"Rozhodla jsem se ti to ulehčit a koupila jsem zmraženou pizzu." Pozvedla jsem tašku a vrazila ji Severusovi.
"A to mám teďka čekat až rozmrzne?" zeptal se.
"Ne, použij kouzlo jménem mikrovlnka."
"Nemám hůlku."
"Tu ani nepotřebuješ." Zavedla jsem ho do kuchyně a ukázala na spotřebič vedle ledničky.
"To je mikrovlnka, dáš tam pizzu, nastavíš teplotu 750 a 10 minut. Až to zacinká, vytáhneš ji a nakrájíš. Chápeš?"
"Jo."
"Fajn, v tom případě, já se budu v obýváku dívat na telku, pak mě zavolej."
Opustila kuchyň a nechala ho tam na pospas mikrovlnce a osudu. Severus vytáhl pizzu z tašky a i s krabicí ji vrazil do toho pekelného stroje. Nikdo mu přece neřekl, že by ji měl vybalit. Nastavil všechno tak, jak mu Vanessa vysvětlila. Mikrovlnka se rozsvítila a krabice se začala točit. Když uběhlo 10 minut vytáhl to a začal krájet. Pak si teprve uvědomil, co provedl. Svou chybu, ale napravil dalšími minutami v mikrovlnce.
Za půl hodiny vešel do obýváku. Vanessa ležela na gauči, pevně v náručí svírala polštář a spala jako andílek. Severus na ni chvíli koukal. Pak přes ni přehodil deku.
"Ty šaty ti moc slušely." Zašeptal a šel do svého pokoje taky spát. Byl vyčerpaný a bůh (nebo spíš autorka Jaruš) ví co ho čeká zítra.
Komentáře
Přehled komentářů
Že by další, nyní už devátý díl Harryho Pottera: Severus Snape versus mikrovlnná trouba?:)
=-D*docházej mi smajlíci*
(Catherrina, 18. 2. 2008 9:01)