Jdi na obsah Jdi na menu
 


NN - nechci tě opustit

30. 8. 2007

"Severusi, myslím, že víš, co musíš udělat. Nebudu tě tedy už déle zdržovat."

"Samozřejmě." Ozval se souhlas za zavřenými dveřmi. To už jsem scházela po schodech dolů a temnou chodbou mířila do svého pokoje.

"Slečno Spiretti." Slyšela jsem Severusovo volání. Neotáčela jsem se a dál kráčela k pokoji.

"Vaness!" zavolal znova. Věděl, že to zabere, tohle oslovení z jeho úst na mě fungovalo. Zastavila jsem se a on mě rychle došel.

"Byla sis jistá a já ti nemohl dlouho bránit." Začal vysvětlujícím tónem.

"Já vím." Odpověděla jsem nepřítomně.

"Jsi v pořádku?" pokračoval ve výslechu.

"A není to jedno." Odpověděl znova nepřítomný hlas.

Rozešla jsem se ke schodišti a Severus hned za mnou. K naší smůle se pohlo. Zastavili jsme se u třetího patra. Filsch nebude mít radost. Prolétlo mi hlavou.

I přesto jsem vstoupila do dřevěných dveří. Pochodně se zažehly a ozářily obrovskou místnost. Vypadala úplně stejně jako ložnice mých rodičů, tedy těch náhradních, těch, které stále považuji za ty jediné.

"Víš, kde jsme?" zeptal se Severus pobaveným hlasem.

"Ložnice mých rodičů." Odpověděla jsem stále nepřítomně.

"Ano i ne." Tajemně se zašklebil a pokračoval. "To je komnata nejvyšší potřeby." Okamžitě mi to všechno došlo. I přesto jsem se snažila situaci mlžit.

"Ty jsi myslel na ložnici mých rodičů."

"Vaness, už zase ten tvůj komplex lhaní sama sobě." Promluvil znale. Zazdila jsem ho, to poslední, co bych chtěla by byla hádka. Přešla jsem k posteli, lehce se jí dotkla. Do očí mi vstoupily slzy a já se sehnula s pláčem k zemi. Severus byl v mžiku u mě. S tichým zakřupáním v kolenou si ke mně klekl a pevně mě objal.

"Neplakej prosím." Konejšil mne.

"Proč?" zavzlykala jsem s přívalem slz. Přivinula jsem se k němu, jak nejvíc to jen šlo.

"To nevím." Přiznal. "Ale neměla by sis nechat ubližovat takovým hajzlem." Připomenul. Lehce mě pohladil a pak i políbil na vlasy.

"Chci si ji přečíst, budeš tady se mnou?" zeptala jsem se a dál ho pevně svírala.

"Ty mně stejnak nepustíš." Postěžoval si na oko. Okamžitě jsem ho pustila a odtáhla se. Zvážněl.

"Nechci tě opustit." Promluvil rozhodným tónem a znovu si mě k sobě přitáhl. Na nic jsem nečekala a otevřela znovu tu knihu. Nadechovala jsem se, že žačnu číst nahlas, umlčel mě ale Severusův ukazováček na mých rtech.

"Pravidlo číslo jedna: Nikdy to nečti nahlas a pravidlo číslo dvě: Nikdy o té knize a jejím obsahu s nikým nemluv. Rozumíš? Tyhle pravidla nesmíš nikdy porušit. Pokud teda nechceš dopadnout jako autor." Na souhlas jsem kývla.

Případ NN68i je jedním z největších tajemství novodobých dějin kouzelnického světa. Písmena NN označují hned několik důležitých skutečností. Ministerští úředníci tak označují případy, které podléhají neporušitelnému slibu. Každý kdo jej četl během vyšetřování musel tento slib složit. Dále je to označení, které povoluje sám ministr Norbert Nardini. A v neposlední řadě označeno bylo takto jen několik málo dalších případů - Lord Voldemort, upalování čarodějů a křížové výpravy. Případ NN68i je tvrdou zkušeností, příběhem jedné obyčejné kouzelnické rodiny.

Přelistovala jsem několik stránek a pokračovala ve čtení. Teď jsem se bála ještě více. Červíček pochybností dělal svou práci opravdu pořádně. Začala jsem uvažovat jestli to vůbec chci vědět. Jestli chci znát důvod pro tolik lidí zemřelo. Nenapadlo mě nic lepšího než požádat o pomoc vedle sedícího chlapíka. S prosebným kukučem jsem uchopila jeho ruku. Vrátil mi pohled plný pochopení a náklonnosti. Zároveň mě, ale pobídl abych četla dále.

Případ NN68i není jen srdcervoucím osudem vraždy dvou skvělých bystrozorů. Je zároveň zdrcujícím svědectvím zrady. Přesné okolnosti tohoto hrůzného činu se ale nikdy s jistotou nedozvíme neboť zemřely ve stejný den jako manželé Jack a Samantha Spirettiovy.

Jack Spiretti byl výjimečně bystrý student Zmijozelské koleje. Vynikal ve všem čeho se účastnil. Několikrát vyhrál se svou kolejí školní pohár, stejně tak, jak byl úspěšný na pozici brankáře ve školním famfrpálovém družstvě. Během svých studií se seznámil se stejně starou spolužačkou z Havraspárské koleje - Samanthou Cabottovou. Oba se dokonale doplňovali a pro ministerstvo se stali nepostradatelnými posilami. Po dvou letech práce pro ministerstvo odešla Sam Spiretti na mateřskou dovolenou. Její manžel zůstal i přes vzniklé nebezpečí dále ve službě.

Říjnového večera roku 1969 byli oba manželé zabiti. Zanechali po sobě pouze jednoroční dceru - Vanessu Spiretti.

Otázky na které stále neznáme odpovědi se začaly rojit.

Kam zmizela jejich dcera?

Jsou Spirettiho styky s temnou stranou pouze dohady?

A jak s celým případem souvisí tajné sdružení Spirettiho vojáků?

Na tyto a další otázky jsem hledal odpovědi. Je ale více než zřejmé, že podtext tohoto případu má co do činění s černou magií a temnou stranou. Přemluvit přátelé manželů Spirettiových k výpovědím bylo opravdu složité. A není divu. Nad tímto případem má údajně vyset tajemná kletba, kterou ještě nebylo schopno ministerstvo zničit. Kletbu vymyslel Spiretti a je uvalena na jeho dceru. Ovšem zda je kletba skutečná, to se nedozvíme. Neexistuje totiž jediný svědek, který by byl schopen potvrdit, že Vanessa Spiretti stále žije.

Spirettiho vojáci je tajné sdružení, které bylo založena samotným Jackem Spirettim. Mělo sloužit jako tajná skupina, která by cvičila nové bytrozory. Jejím členem a jedním z učitelů se stal i slavný Albus Brumbál. Když ale začala školu opouštět stále více absolventů, kteří sešli na temnou stranu, začalo se spekulovat o tom zda nebyla původně vytvořena k výcviku smrtijedů. Bohužel ani na tuto otázku nám nemůže nikdo s jistotou odpovědět. Albus Brumbál pouze prozdradil, že je vázán neporušitelným slibem. Stejně jako všichni absolventi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář