NN - nabídka
"Ne, tohle rozhodně dělat nebudu!"
"Nevyšiluj. Myslím, že ani přesně nechápeš, jakou šanci ti teďka nabízím. Pokud si během svého pobytu u mě doma budeš chtít něco koupit asi budeš potřebovat peníze. Takže to bude chtít práci. Bohužel, ale sehnat v červenci brigádu je nemožné."
"Jak moc nemožné?"
"Pravděpodobnost je asi taková. Myslíte si, že by byl Longbottom schopný připravit bezchybný lektvar?"
"Až tak nepravděpodobné." Zavzlykal.
"Hele, tak za prvé, já bych tomu klukovi více důvěřovala. Za druhé tahle nabídka nebude dlouho trvat. Rozmysli si to a zítra ráno mi řekneš." Rázně jsem zabouchla dveře a nechala Severuse Snapea v ložnici mých rodičů. Jediné místo, kde jsem teďka chtěla být byla sprcha. Takže není co řešit.
Silné proudy horké vody, to bylo něco, co jsem si vždycky strašně vychutnávala. Když už jsem byla osprchovaná, oblékla jsem si svoje vánoční pyžamo. Vánoční z jednoho jednoduchého důvodu. Obdarovali mě s ním rodiče 24. prosince. Bylo nádherné. Milovala jsem ho. Bylo saténové. Temně rudé barvy. Zavrtala jsem do peřin a začala přemýšlet, jestli byl tenhle den vůbec realita. Jestli se třeba za chvíli neprobudím a nezjistím, že tohle všechno se mi jenom zdálo.
Ve školním sklepě potkám Severuse Snapea, kterého tam vyšle Albus Brumbál, aby se poučil a pochopil. Jenže co a jak to už mu neřekne. Potom se snažím Snapea propašovat ze školy domů, načež nás zastaví spolužačky. Samozřejmě, že jim to nedalo a musely zjistit, kdo je ten chlap. A on udělal tu nejhorší věc jakou jen mohl. Představil se jako můj vzdálený příbuzný. Což v řeči mých milých spolužaček znamená, kluk o kterého se nechci dělit a ani ho vystavovat na veřejnosti. A když nechcete vystavovat kluka na veřejnosti, tak to většinou znamená, že je hodně hodně dobrý. Což obvykle způsobí, že je o něj ještě větší zájem. Kdyby nebyly prázdniny asi bych se zhroutila.
Ze školy jsem se naštěstí dostala já i Snape bez jakýkoliv zranění. Plynový pedál jsem přímo zamáčkla do podlahy a během několika minut už jsme byli u nás doma. Mělo to jeden pozitivní účinek a to nový časový rekord na trati škola -> domov. Tím dalším pozitivním účinkem bylo … no jak to jenom říct. Moc jsem nepočítala s tím, že by Snape nevěděl jak vypadá auto. Ale už vůbec jsem nepočítala s tím, že v něm ještě nikdy neseděl. Je to docela logický. Přece jenom v Bradavicích více méně vyrůstal a pak už se uměl přemisťovat, takže auto je pro něho ztráta času. Když jsem ale pořádně šlápla na pedál a on měl v očích smrt. No asi by to nepřiznal, ale opravdu se bál.
A to mu myslím, že zůstalo. Dům si musel projít sám, mezitím co já připravovala oběd. Jediné, co umím udělat opravdu dobře je rajská omáčka, takže jsem na tom zapracovala. Za chvíli se z pokoje mé sestry ozval bezradný výkřik. Došlo mi, že už asi našel fotku. A taky že ano, přiběhl s ní do kuchyně a ptal se mě co to má znamenat. No nemohla jsem mu lhát a sebe připravit o ten zážitek. Vysvětlila jsem mu, že moje sestra je do něj bezradně zamilovaná, že podle se rozhodla si ho vzít a že by měl začít posilovat, protože jinak bude zklamaná až zjistí, že nemá obrovský a vypracovaný bicepsy. Jeho nechápavý obličej vystřídal kyselý úšklebek.
Kdyby náhodou někdo doufal, že umí vařit. Asi by byl zklamaný. Já si taky říkala, že když umí zamíchat lektvar dokáže zamíchat rajskou. Mýlila jsem se. Spálil ji a hrnec letěl do koše. Samozřejmě až potom, co jsme všechno snědli, což byl další kámen úrazu. Nevěřícně na to koukal, pak postřehl mě jak to do sebe láduju a rozhodl se že teda vloží svůj nevinný život do mých kuchařských rukou. Vyplatilo se, přežil a dokonce vypadal nepatrně spokojeně.
Spokojenost ale vyprchala ve chvíli, kdy jsem mu oznámila, že by si měl najít nějakou práci. Bude přece potřebovat peníze. Nabídla jsem mu, že by mi mohl pomáhat při mojí brigádě. Hlídám děti bohatých lidí. Tuhle brigádu mi dohodil tatík. Jsou to většinou jeho známí, co maj malý děcka. Většinu svýho volnýho času tráví v práci a tak jim na ně nezbývá mnoho času. To jsem ale netušila, že bude tak vyvádět. Nechtěl ani slyšet o tom, že by se mnou hlídal malý parchanty. Dala jsem mu ultimátum. Do zítřka ať se rozhodne. Je ale více méně jasný, že se bude muset rozhodnout se mnou pracovat. Co by jinak dělal? Jestli se má něčemu přiučit, tak bude muset opustit zdi baráku. Venku na něj čeká svět a tady by mohl tak maximálně ležet a čumět do zdi.
Ani nevím, kdy jsem nakonec usla, ale za to si pamatuju, kdy jsem se probudila. V sedm hodin ráno mě vzbudil rámus z koupelny. Okamžitě jsem tam vrazila a začala řvát.
"Proboha co tady vyvádíte!" když jsem si všimla, že leží na zemi jak dlouhý tak široký a navíc je úplně nahý okamžitě jsem si zakryla oči a otočila se.
"Já čekám? Co tady děláte, to se ani nedokážete sám osprchovat?"
"Samozřejmě, že se dokážu sám osprchovat. Bohužel jsem ale nepočítal s touhle … věcí. Ležela u dveří do sprchy." Instinktivně jsem otočila, že se teda podívám, copak tak zákeřného mu zabránilo v tom vlézt do sprchy. Pořád byl ale nahý.
"Oblečte si něco. Já si nechci kazit ráno." Znovu jsem si zakryla oči a hodila na něho osušku. Potom jsem se snažil najít tu zákeřnost. Byla to malá skákací kulička. Ségra ji tam nejspíš zapomněla, jak se balila na tábor. Musela jsem se smát.
"Co je tady k smíchu?" zavrčel.
"To je jenom skákací kulička." Představovala jsem mu malou gumovou hračku. "Seznamte se." Ušklíbla jsem s pobavením v hlase.
"Pochybuju, že to má nějaké užitečné využití."
"Jo, to teda má. Ségra si s tím hraje, ale rodiče s tím hrajou skvoš. Nebudu vám vysvětlovat, jak se to hraje, ale můžem to někdy prakticky vyzkoušet."
"Jedině přes mou mrtvolu."
"To nebude takový problém." Co nejsladčeji jsem se usmála. "Jdu udělat snídani. Mezitím se můžeš osprchovat."
Když se vůně opečené slaniny a vajíček líně roztahovala domem přicházel zrovna Snape. Změřil si mě pohled a posadil se ke stolu. Položila jsem před něho talířek s otoustovaným chlebem a potom i vajíčka se slaninou. Nepatrně nasál vůni, opravdu skvěle to vonělo.
"Já nesnídám." Pronesl odměřeným hlasem.
"Prosím?" zeptala jsem se a neskrývala údiv. Vždyť já se tady místo ranní sprchy pachtila se snídaní a on teďka nebude snídat?
"Jestli máte problémy se sluchem, tak by to chtělo navštívit léčitele. Říkal jsem, že nesnídám."
"Já vás moc dobře slyšela." Zasyšela jsem. "Ale tu snídani sníte, já se tady s tím prznila až příliš dlouho na to, aby jste to potom odbyl tím, že nebude snídat." Přitom jsem mávala velkým nožem. Všimla jsem si jak jeho oči pozorně sledují ten nůž, kdybych se náhodou snažila zaútočit.
"Dobře sním to, ale jediný důvod, proč to dělám je ten nůž." Ukázal na něho prstem a já rychle pochopila. Položila jsem ho na linku a přisedla si k němu ke stolu. Po chvíli jsem začala konverzaci.
"Tak jak jste se rozhodl s tou prací. Předem vám naprosto upřímně říkám, že odpověď "ne" není odpovědí. Takže?"
"Takže, proč se mě vůbec ptáte?"
"No přece jenom vás nemůžu nutit."
"Ano toho jsem si taky vědom. Jestli mám čerpat poznatky, jak říkal Brumbál, tak bych asi měl tu výpomoc přijmout. Ale předem vás upozorňuju, že těch děcek se ani nedotknu! Mám dost těch, které učím."
"No jestli ještě někdy vůbec učit budete."
"Proč bych neměl?"
"Brumbál přece v dopise nenapsal, kdy se budete moci vrátit. Tak třeba to tak už bude na pořád." Když jsem to dořekla tak ztuhl.
"To snad ne."
"Každopádně je to na vás. Nebo spíše na Brumbálovi, že ano. Nemůžete se přemístit, dokud to on nedovolí nebo se mýlím?" zeptala jsem se naprosto nevinným hláskem.
"Ne, nemýlíte se." Procedil mezi zuby skoro neslyšně. "Kdyby to bylo na mě vůbec bych z toho sklepa nevylezl."
"Nebojte já taky nejsem zrovna nadšená z toho, že mám na krku někoho, kdo ani nepozná skákací kuličku. A mimochodem byla bych opravdu moc ráda, kdyby se to dnešní ráno už více neopakovalo. Možná, že kdyby jste trochu více dával pozor nic z toho už by se nemuselo stát znovu." Na to už ale neodpověděl. Vstal od židle a zmizel v ložnici. Tak jsem ho asi vytočila trochu více. Nevadí, bude si muset zvykat.
Komentáře
Přehled komentářů
Ano, máme tu nový název osmého dílu Harryho Pottere vážení: Severus Snape a gumová kulička! Jde o sedmiset stránkové drama, jak nejobávanější, nejhroznější profesor lektvarů všech dob přelstí takové nebezpečí, jako je skákací kulička!:)
*přiblble se usmívá*
(Catherrina, 18. 2. 2008 8:35)