NN - je mrtvý
"Chci ten spis." Vyhrkla jsem rozhodně. Dřív než mohl Brumbál odpovědět zastavil ho Severusův hlas.
"Ne!" promluvil neoblomně. "To v žádném případě. Ani přes mou mrtvolu." Vytočil se okamžitě. Nemohla jsem se nechytnout.
"To už za pár let nebude problém." Jízlivě jsem se pousmála, ale Severus to ignoroval. Pořád byl vytočený, výhružně koukal na Brumbála.
Teď už to bylo více než zřejmé, on mě před něčím chránil. Nic víc bych si asi nemohla přát, ale teď musím znát pravdu. Musím vědět o co tady sakra jde. Pevně jsem chytila Severusovu ruku a špitla.
"Prosím. Věř mi." Odhodlaně jsem mu koukala do očí a snažila se ho svým pohledem přemluvit. Neodpovídal. Jen uhnul pohledem na Brumbála. Chvíli na sebe ti dva jen tiše zírali. Asi používali nitrozpyt. Nakonec se Brumbál pousmál.
"Vanesso. Nemůžeme vám říct pravdu, ale znám knihu, která by vám snad mohla objasnit některé skutečnosti." Vstal z křesla. Došel až k obrovské knihovničce. Z nejvrchnější police vytáhl tenkou malou knihu. Mávnutím hůlky z ní setřel prach. Znovu se posadil do křesla, pobaveně pozoroval naše ruce, rychle jsem sebou cukla, ale Severus mě nepustil.
"Pozorně si ji přečtěte." Pokračoval Brumbál. Podával mi knihu a já ji volnou rukou přijala. Chtěla jsem ji otevřít, ale Severus pořád držel moji levou ruku.
"Tu ruku, Severusi. Budu ji potřebovat." Zašeptala jsem.
"Nemusíš to číst. Jestli nechceš, neotvírej ji." Rozmlouval mi to.
"Ale já chci. Jsem si jistá." Znovu jsem ho ujistila. Pořád mi ale nevěřil. "Už jsem dost stará na to, abych věděla, co chci. Nemyslíš?" prohlásila jsem trochu jízlivě.
"Najednou." Odsekl nepříjemně.
"Severusi?!" prosila jsem ho.
"Na to, co si tam přečteš nejsi nikdy dost stará." Upozorňoval mě naléhavým tónem.
"Severusi je to její rozhodnutí." Vložil se do rozhovoru Brumbál. V tu chvíli Severus pustil moji ruku. Cítila jsem se najednou tak osamělá. Jako by už nikdy neměl nikdo stát při mně.
Otevřela jsem knihu a přečetla si název na titulním listě - PŘÍPAD NN68I A CO SE NIKDY NEDOZVÍTE- autorem byl jakýsi Nicholas Cabott.
"Pane řediteli, kdybych měla nějaké otázky, kde najdu autora?" Severus si odfrkl ale Brumbál ho okamžitě napomenul pohledem, aby mi to v zápětí mohl vysvětlil.
"Bohužel, ale s autorem mluvit nemůžeš."
"Proč?"
"Je mrtvý. Po té, co ta kniha vyšla zemřel."
"Aha." Dodala jsem smutně.
"Ne. Řekněte ji celou pravdu. Chtěla ji přece slyšet." Zareagoval pohotově Severus. Brumbál tiše zíral.
"Severusi o čem to mluvíš? Co mi má říct?" zeptala jsem se.
"Cabott ti nemůže nic říct, protože je po smrti."
"To už vím."
"Byl to naprosto zdravý člověk, nikdo proti němu nepoužil žádné kouzlo. Bylo mu čtyřicet a prostě už se ráno neprobudil. Vím, že je pro tebe možná těžké uvědomit si tu skutečnost, že ve čtyřiceti život nekončí."
"Ale to mohla být přece jenom náhoda a ne spyknutí."
"Zkus najít někoho z těch lidí, kteří Cabottovi podali informace. Všichni jsou mrtví, zemřeli ve stejnou chvíli a stejnou smrtí."
"Počkej ty se mi snažíš říct, že ten případ je prokletý?" ptala jsem se celá vyděšená. Tohle se přece stává jenom v amerických filmech. Tohle je realita.
"Prokletý je řečeno hodně neodborně. Jde o kletbu, která byla uložena na tebe. Jednoduše řečeno, kdokoliv se bude snažit rozšířit informace o případu NN68i ten zemře. Bez jakýchkoliv výjimek, bez jakýkoliv důvodů. Prostě se tak stane." Pořád bedlivě pozoroval moje oči, snad aby dokázal lépe identifikovat situaci. Jsem si jistá, že se snažil přečíst moje myšlenky, ale měl smůlu. Na nic jsem nemyslela. Lehce vyděšený, ale stále chladný jako obvykle se mně zeptal.
"Ještě pořád chceš znát pravdu?"
"Kdo?" vykoktala jsem. "Kdo udělal tu kletbu, která svině?" dodala jsem, co nejpohrdavějším tónem hlasu.
"Jack Spiretti, tvůj milovaný otec." Odpověděl stejně pohrdavě. Nemohla jsem tomu věřit. Nemohla, ale musela. Severus neměl sebemenší důvod mi lhát. Na mé tváři se teď usídlil neutrální výraz, sklopila jsem oči.
"Jsem unavená, pro dnešek už si půjdu lehnout."
Brumbál se Severusem tiše pozorovali, co se bude dít. Lehkým kývnutím hlavy jsem se rozloučila, vzala knihu a odešla z ředitelny. Když jsem zavírala dveře slyšela jsem Brumbálův hlas.